Ze života učitelky

Jelikož jsem i v současné době učitelka v mateřské škole, ráda bych se s Vámi tady podělila o svoje zkušenosti.

O tuto jsem se nemohla nepodělit.

Byl oběd. V tom se Luky rozplakal nad polívkou. Došla jsem k němu, dřepla jsem si a ptám se. Luky, co se děje? A Luky uslzený, uvzlykaný povídá: chybí mi maminka, chci za ní. A co Ti Luky chybí? Pusinky? Obejmout? Ano. A místo toho abych ho vzala na klín, mazlila ho, položila jsem mu ruku mezi lopatky. Tu se Luky narovnal a já mu povídám. Luky, co kdybychom to vyřešili tak, že až přijde maminka, vezmeme si ji do třídy, a řekneme ji, že nám dneska moc chyběla, a poprosíme ji, aby odpoledne si Tě vzala k sobě, tulila se s tebou do zásoby, aby Ti už ve školce smutno nebylo. Tu se Luky usmál a souhlasil, nasadil úsměv a pokračoval v jídle.  
Maminky, nezapomínejte, mazlete svoje děti do zásoby, aby jim nebylo smutno :)

Kateřina

Free Joomla! template by Age Themes

Tyto stránky používají soubory cookie a skript ve Vašem prohlížeči k analýze návštěvnosti. Používáním stránek s tímto vyjadřujete souhlas.